O Zapadozemí

Nedávná minulost a politická situace

Píše se rok 41. Je tomu tedy již 41 let od doby, kdy se na Sedmikrálí vylodil rod Targaryenů a započal zde dlouhá léta svého kralování. Rok nula byl dnem, kdy Aegon Targaryen zvaný Dobyvatel vkročil na zdejší půdu. Silou, mečem a bystrým rozumem si dokázal podrobit téměř celé Západozemí. Aby se nezapomnělo čím vším musel projít a mohl usednout na pomyslný trůn, nechal tedy skout z roztavených, pokroucených a zlomených mečů svých nepřátel dnes tak známý Železný trůn Západozemí. Aegon oplýval schopnostmi vládnou, proto jeho království vzkvétalo a prosperovalo. Ale ani tak schopný bojovník a vojevůdce nedokáže válčit s časem do nekonečna. Roku 39 tedy Aegon Dobyvatel umírá a na jeho místo nastupuje nestarší dědic Aenys I. Targaryen, tak odlišný od svého otce. Už jeho malé dítě vypadal slabý a churavý. Boj nikdy nebyl jeho silnou stránkou, ba raději četl a skládal básně. Už z počátku po svém nástupu neměl lehkou pozici, všichni kteří respektovali jeho otce Aegona začali tušit, že přišel jejich čas. Netrvalo tedy dlouho a na světle světa se začínají objevovat královi odpůrci, kteří nahlas projevují svou nedůvěru k novému králi. Aenys I. je však muž nerozhodný a nechává toto volně plynout, bez jakéhokoli potrestání. Aby si svou pozici ještě více ztížil začal prohlubovat již tak vzniklou propast mezi Targaryeny a vírou v Sedm. Tato propast se nebezpečně prohlubovala s každým dalším sňatkem mezi členy královské rodiny, protože tak tomu bylo zvykem ve staré Valyrii, odkud rod Targaryenů pocházel. Avšak víra v Sedm s něčím podobným souhlasit nemohla a proto to dala hlava církve, tedy nejvyšší septon, hlasitě najevo. Piše se rok 41 a Aenys I. I přes toto všechno provdává svou dceru Rhaenu, za svého prvorozeného syna a dědice Aegona. Proti králi se začínají obracet pobožní šlechtici a dokonce i prostý lid, který krále kdysi tolik miloval. Celá situace vede k rozšiřovaní řad náboženských řádů Válečníkovi synové, Nuzní druhové a dokonce i vznešeného bojového řádu označovaném lidem jako Hvězdy a meče.
Je tomu téměř měsíc, kdy se členové Nuzných druhů pokusily krále i s jeho rodinou zavraždit přímo v královských komnatách. Král Aenys I. však přežil bez újmy a následně prchá i s celou svou rodinou pryč z Králova přístaviště, ale není známo kam.

Místa

Západozemí

Kontinent, kde se hra odehrává. Je to jeden ze čtyř kontinentů. Západozemí je od toho nejbližšího kontinentu odděleno na východě Úzkým mořem. Za ním se nachází svobodná města, několik městských států v pouštní krajině.

Sedmikrálí

Je politický celek na jižní půlce Západozemí. Jméno je odvozeno od počtu království, jejichž sjednocením vznikla.

Zeď

Za stavbou Zdi stojí legendární Brandon Stavitel, údajně se stavbou pomáhali i obři a děti lesa. Zeď byla kdysi mnohem menší, do své současné velikosti rostla po celá staletí díky Noční hlídce. V současné době však už není skomírající Noční hlídka schopna dostát zvykům a zvedat ji nadále. Zeď je nyní téměř pět set kilometrů dlouhá a více jak dvě stě metrů vysoká. Odděluje Sedmikrálí od zemí na severu. Byla vystavěna na ochranu před divokými kmeny, které sever Západozemí obývají.
Na obranu Zdi byla vytvořena Noční hlídka, jednotka bratrů v přísaze. Také se říká, že tehdy Brandon Stavitel daroval Noční hlídce „Brandonův dar“, 25 líg široký pás země, ale mistři tvrdí, že to byl jiný Brandon.

Hrady noční hlídky

Noční hlídka udržuje podél zdi 19 hradů. Ve skutečnosti jsou to většinou kasárna, stáje, sklady, věže a budovy bez opevnění, a nejsou to tedy žádné opravdové hrady. Byly takto postaveny záměrně, aby se nebyly schopné bránit útokům z jihu, kdyby se Hlídka vzbouřila. V současnosti, vzhledem k nedostatku mužů, jsou obsazeny jen Stínová věž, Černý hrad a Východní hlídka u moře. S přibývajícími muži se však mohou začít obsazovat i další, leč je potřeba vždy najít vhodné velení daného hradu.

Bordel

S nabídkou kvalitního sexu přijela Děvčátka paní Gwenael až z Králova přístaviště, což je skutečnost, kterou si NIKDO z těch, co mají koule a ten zbytek, rozhodně nehodlají nechat ujít!
Do bordelu je naprosto běžné chodit. Kdykoli je volná chvilka! Objeví se tam každý - ať už je to zoufalec, alfa samec, nebo stydlín. Kdo nemá na zaplacení, určitě vymyslí, jak by děvčátka uplatil. Budou si dělat čárky…

Čarostromy

Je nepsané, ale dodržované pravidlo, že když se přiblíží k čarostromům, odkládají se zbraně. Všichni to tak dělají. Je to bezpečné místo a je to uctivé bez ohledu na to, k jakému náboženství se dané postavy kloní.

Zvyklosti, tradice, pověry

Těhotenství

Tělo nenarozeného dítěte ještě neobsahuje jeho duši. Obvykle je budoucí duše dítěte těhotnou matku navštěvuje, nebo ji dokonce provází. Není neobvyklé, že alespoň jednou během těhotenství budoucí duše dítěte s matkou komunikuje, není to však pravidlem. Duchovně nadané ženy s duší svého dítěte obvykle komunikují častěji.

Levobočci a bastardi

Je všeobecně rozšířeným folklorem (a uznávanou pravdou), že bastardi mají krev zrádců, protože byli zplozeni ze zrady. V praxi to znamená, že je vhodné na ně hrát nedůvěru, klidně s nimi jednat přezíravě a všeobecně jim dávat najevo, že na světě nemají co dělat.

Náboženství

Staří bohové

Bezejmenní staří bohové jsou patrně nejdéle uctívanými božstvy v Západozemí. Jedná se o duchy pevně spjaté se stromy a s přírodou vůbec. Původně byli spojeni se záhadnou rasou Dětí lesa; když ale přes Dorne přišli První lidé, odvrhli svá božstva a víru ve staré bohy přijali za svou. Později byli ve většině Západozemí vytlačeni vírou v Sedm a v současnosti se k nim lidé obracejí už jen na Severu. Staří bohové nemají žádné kněží ani vlastní církev. Lidé k nim hovoří v božích hájích, jimž obvykle vévodí čarostrom s vyřezaným obličejem. Největší sílu mají staří bohové v divokých krajích za Zdí, kde dosud rostou dávné pralesy a čarostromy se seskupují ve velkých hájích. Právě tváře vyřezané v bílé kůře čarostromů jsou očima těchto bohů; šumění listí je jejich řečí. Protože na jihu byla většina božích hájů vykácena, jsou v těchto oblastech slepí a bezmocní. Avšak ani na severu nezasahují do lidských životů nikterak zjevným způsobem. Patrně nejvýznamnější manifestací jejich moci bylo rozlomení Paže v Dorne, což byla pevninská šíje, přes kterou do tehdejšího Západozemí pronikali První lidé. Nicméně ani tento pozoruhodný magický akt, který Paži rozlámal na velké množství ostrůvků, nedokázal invazi Prvních lidí zabránit.

Sedm

Sedm označuje sedm aspektů jediného božstva, které do Západozemí přinesli Andalové. Podle legendy se tomuto lidu Sedm skutečně zjevilo v jeho domovině, Andaloských kopcích na východě. Mezi aspekty patří Otec (spravedlnost), Kovář (řemeslo, práce), Válečník (boj), Panna (nevinnost), Matka (mateřství, něha), Stařena (moudrost) a Cizinec (smrt, neznámo). Každý z nich má na starost jiné obory lidských činností, přičemž jsou nedělitelně spojeni a vzájemně provázáni.V Sedmi královstvích tato víra kromě severních končin převládá. Řídí se knihou jménem Sedmicípá hvězda, která obsahuje základní náboženské texty. Toto náboženství zná mnoho rituálů a je řízeno kněžími, nazývanými septoni a septy. Vůdčí silou je Nejvyšší septon, jenž sídlí v Baelorově septu v Králově přístavišti. Tato organizace je nejvíce inspirována katolickou církví, ačkoliv v Západozemí nemá takovou moc, jakou církev měla ve středověké Evropě.

Lidé

Divocí

V zemích za zdí žijí rozličné kmeny, jež jsou potomky Prvních lidí a kteří jsou dnešními obyvateli Sedmi království zvaní divocí. Sami se tak však rozhodně nenazývají. Nejpočetnější skupina různých kmenů sama sebe označuje za Svobodný národ - věří totiž , že jejich zvyky jim umožňují žít ve větší svobodě, než jakou oplývají lidé na jihu. Je rovněž pravdou, že neuznávají žádné pány ani lordy a nemusí se tudíž před nikým klanět. A to bez ohledu na svůj původ a nebo povolání. Svůj život žijí ve velice nuzných podmínkách, kdy se často potýkají s hladem, zimou, vzájemnými klanovými válkami a pustošení domů jejich vlastním lidem. Hrdost s jakou ale nahlížejí na svou chudobu, je pak jednou z hlavních věcí, kterou se odlišují od ostatních obyvatel Sedmi království. Nespočet klanů a kmenů Svobodného lidu pak stále uctívá bohy Prvních lidí a dětí lesa - bohy čarostromů. V odlehlých koutech za zdí je nespočet různých národů, kdy každý se něčím liší a každý je pro obyvatele Sedmi království divnější, než ten předchozí. Noční hlídka nebere divoké jako velkou hrozbu, snad jen v období, kdy jednou za mnohá staletí Svobodný lid sjednotí pod vedením Krále za Zdí. Přestože se na toto přízvisko pokusilo dosáhnout mnoho nájezdníků i náčelníků divokých, povedlo se to jen hrstce.

Targaryenové

Jeden z důležitých rodů dávné Valyrie, jediný který utekl před zánikem. Vypráví se, že díky věšteckým schopnostem Daenys zvané Věštkyně, se rod uchýlil na tvrz Dračí kámen krátce před zkázou Valyrie a jen díky tomu se zachránil. Targaryenové jsou posledním rodem, který se pyšní draky a schopností je i osedlat. Je všeobecně známo, že jako Valyrici jsou krásní- mají bledě stříbrné nebo zlaté vlasy a barva očí se pohybuje mezi různými odstíny fialové. Není známo, že by se podobné zbarvení vlasů či očí objevilo u některého z jiných národů, a často se tato skutečnost považuje za důkaz, že v jejich žilách koluje odlišná krev než v žilách ostatních lidí. Vzhledem k tomu, že je tradičním zvykem vstoupit do sňatku s přímým příbuzným, tak tyto typické valyrijské rysy převládají u Targaryenů dodnes.

Události

Dlouhá noc

Legendy vypráví o období, kdy na celou zemi padla zima, která trvala celé pokolení. Měla to být doba, kdy se ze severu začal šířit nelítostný chlad a s ním i bytosti známé pod označením Jiní. Traduje se, že přišli ze zamrzlých Zemí věčné zimy, a přinesly sebou temnotu a chlad, kterými chtěli zlikvidovat veškeré teplo i světlo. Dle příběhů měli jezdit na ledových pavoucích a mrtvých koních kouzlem přivedených zpět k životu. Stejně tak měli Jiní oživovat padlé muže, kteří pak údajně bojovali na jejich straně. O tom jak se podařilo Dlouhou noc ukončit existuje mnoho pověstí. Všechny se však shodují, že jistý hrdina dokázal nalézt poslední děti lesa a požádat je o pomoc. Díky nim se pak dala dohromady první Noční hlídka a její členové následně vyhráli Bitvu o úsvit. Bitvu která zlomila moc nekonečné zimy a donutila Jiné utéct zpět na zamrzlý sever. Po Válce o Úsvit byla postavena Zeď, ohromné opevnění na severu na ochranu lidí před hrozbou z dálného. Zde byla ustanovena Noční hlídka, která přetrvala až do dnes, tak jak ji známe.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License