O světě

Zasazení příběhů

Naše příběhy se budou odehrávat v roce 69 n. l. na území germánského kmene Batávů (al. Batavů, lat. Batavi) v provincii Dolní Germánie (dnešní Nizozemí a část Belgie). Naše hra začíná těsně před vypuknutím Batávského povstání v okolí opevněného římského Civitas Vendolica a blízké stejnojmenné batavské vesnice ležící nedaleko hranic. Dolní Germánie byla začleněna do Římské říše už před padesáti lety, kdy božský císař Augustus srazil na kolena porýnské germánské kmeny. Původně mocní Batavové se následně stali významnými spojenci Říma a jejich bojovníci se vyznamenali u pomocných sborů v bojích o Británii. Není tedy divu, že v nově vzniklé provincii Dolní Germánii vzniklo hned několik opevněných táborů legií pro ochranu pozvaných římských a galských kolonistů. Od zbytku svobodné Germánie odděluje Batávii široká řeka Rýn a na ní leží i tři pohraniční municipia (Noviomagus, Castra Vetera, Colonia Agrippina) odkud císařští úředníci v čele s prefektem provincii spravují. Právě postupné pronikání římských zákonů a kolonizace Germány původně málo využívané půdy přináší novou vlnu nespokojenosti a rozmíšek. Především mladí germánští šlechtici a náčelníci se jen těžko smiřují s postupným okrajováním původně přiznaných práv, na jejichž základě se jejich dědové kdysi podvolili božskému císaři Augustovi. Tito muži věří, že nyní nadchází jejich chvíle, kdy si o svém dalším osudu rozhodnout sami.

Obyvatelé Batávie

V okolí Civitas Vendolica, stejně jako jinde v provincii, se vedle sebe nachází původní germánské vesnice Batavů a Frísů i nové usedlosti římských kolonistů. Mezi nimi najdeme jak vysloužilé veterány z legií, bohaté rodiny římských hodnostářů, tak i galské kolonisty, kteří sem byly pozváni ze sousední keltské Galie, kde o dobrou půdu začíná být nouze. Galové byli sice před více jak sto lety poraženi samotným Caesarem, adoptivním otcem božského Augusta, ale dokázali se narozdíl od Germánů rychle přizpůsobit a vydělat na tom. Přesto ještě dnes lze mezi nimi nalézt zbytky tradic a náboženství z dávných dob. Na Batavském území se navíc vedle těchto již romanizovaných galských osadníků nachází i docela jiný Keltové. Po římské invazi a záboru Británie před devíti lety došlo k odchodu menšího počtu keltských Britonů přes průliv právě do Batávie. V současnosti v okolí Civitas Vendolica žije, tolerováno římskou správou, jen několik posledních rodin těchto keltských uprchlíků.

Ticho před bouří

Vendolica stejně jako zbytek provincie se v létě roku 69. n. l. nachází v těžké situaci. Většina legií včetně I. Legie Germanica, z nedalekého tábora, odešla do Itálie k prosazení nároku správce Horní Germánie Aula Vitellia na titul císaře a dosud se nevrátila. V důsledku toho se výrazně oslabila bezpečnost provincie. To vše právě ve chvíli, kdy ze strany germánských náčelníků stoupá nevole s postupem provinčních úředníků při prosazování římského práva vůči původnímu obyvatelstvu. Batavští rebelové navíc sbírají podporu nejen u dalších Římany podrobených kmenů, ale prý i za Rýnem v divoké Germánii! Mezi germánskými usedlíky i novými kolonisty proto začíná klíčit strach z možného vpádu svobodných zarýnských germánů. Na druhou stranu ale ne všichni Germáni jsou nepřátelé Říma a naopak nové pořádky vítají, protože přináší obchodní i politické příležitosti. Samotný císař Vespasianus v mládí sloužil na porýnské hranici a vedle množství protivníků z dob barbarských válek si mezi germánskou šlechtou udělal i dobré přátele a ti nyní tuší, že by mohla s podporou císaře přijít i jejich chvíle. Nový císař potřebuje stabilizovat říši a za zajištění klidu v odlehlé provincii bude jistě ochoten slíbit různým lidem moc a bohatství výměnou za loajalitu.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License