O světě Warhammeru

Svět

Starý svět

Svět Warhammeru se těžce inspiruje reálným světem co do geografie a do velké míry i v ostatních věcech. Většina příběhů se ale odehrává ve starém světě (Evropa), či víc konkrétně v Říši. Ve starém světě se kromě centrální říše nachází ještě několik lidských států či území: Bretonnie, Estalie, Tilea, Hraniční Knížectví, Kislev a Norsca. Kontinent lemují a protkávají pohoří obývaná trpaslíky a v některých lesích žijí elfové. Civilizované národy Starého světa jsou pod neustálou hrozbou ze strany kmenů orků a bestií, z Norscy a pustin dále na severu pak vyrážejí lidští nájezdníci uctívající božstva chaosu… a pokud na nájezdy vyjíždějí jen lidé, tak je to ještě šťastný den.

Vedle Starého světa existuje samozřejmě i zbytek světa a v Říši existuje jisté povědomí o něm. Pokud ale chcete do hry zahrnout něco z "vnějšku", raději se poraďte se svým vypravěčem (který se může poradit s ostatními vypravěči), jestli se to dá nějak rozumně zapracovat.

Říše

Říše je nejmocnějším státem Starého světa. Její setting je nejvíce postaven na Svaté Říši Římské 16. století. Říše byla založena před 2 500 lety Sigmarem, prvním císařem, který sjednotil lidské kmeny v oblasti a položil základní kameny tradičního spojenectví s trpaslíky. Říše není jednotný stát, ale konfederace 10 zemí přibližně odpovídajících původním kmenovým územím (jedno z těchto deseti území je Averland, ve kterém se odehrává naše hra). Každou zemi vede hrabě kurfiřt, kteří mezi sebou volí císaře, v případě císařovy smrti. Součástí říše jsou také dvě zvláštní oblasti - Moot (domov půlčíků) a Sylvánie - prokletá země nemrtvých. Současným císařem je Karl Franz, kurfiřt Reiklandský a jeho hlavním městem je Altdorf. Symboly Říše jsou Gryf a Kladivo.

Pro podrobnější popis klikejte zde.

Nenávisti

Oproti většině fantasy světů má warhammer určité zvláštnosti. Jedna z nejdůležitějších je, že množství různých ras neznamená kontakt či přátelství mezi nimi - vlastně spíš naopak. Lidé z Říše, za které bude hrát většina hráčů, tak cítí předsudky vůči všem nelidským rasám. Někde jsou tyto předsudky téměř neznatelné (především vůči půlčíkům a trpaslíkům), někde jsou předsudky spíše opatrnost, která se dá zkušenostmi zahladit (například vůči elfům či ogrům), ale většinou mají předsudky formu smrtelné a nesmiřitelné nenávisti (vůči orkům, bestiím…. jmenujte to a je to na seznamu). Navíc nejsou lidé příliš přátelští ani vůči sobě - vztahy mezi národy se sice dramaticky zlepšují v případě společné hrozby, v dobách míru ale lidé Říše vidí ostatní hlavně jako obchodní konkurenty a jednoduše ty, které mají divné zvyky. Výjimkou nakonec nejsou ani lidé z jiných provincií říše, než jste vy a války mezi provinciemi nejsou nijak neobvyklé.

Vedle horizontální nenávisti je samozřejmě běžná i nenávist vertikální - obyčejní lidé málokdy vnímají svoje nadřízené jako hrdiny, kteří je zachraňují před zrůdami, ale spíše jako vykořisťovatele, kteří je zatěžují vražednými daněmi a vlastně jim za to nic nedají. Stejně tak vyšší vrstvy málokdy berou svoje podřízené jako dobré duše na kterých záleží, jako spíš lenochy, kteří svojí pasivitou a vzpurností poškozují všeobecné dobro. Je to veselý svět.

Náboženství

Nejdůležitějším bohem Říše je nepochybně Sigmar - císař zakladatel, který se stal bohem. Na víře v něj je založena jednota Říše a zpochybňovat jeho božství je neslýchaná hereze. Vedle Sigmara má ale Říše (a většina lidí Starého světa) také panteon starých bohů, ke kterým se modlil už Sigmar před dvěma a půl tisíci lety. Tito bohové se dají rozdělit do dvou skupin - severní bohové, přísní až bezohlední bohové přírody (Ulrik, Taal, Rhya a Manaan) a jižní bohové, lehce mírumilovnější civilizovaní bohové (Morr, Shallya, Verena a Ranald). Novější bohyní (která ale nejde nijak proti ustálenému panteonu!) je také Myrmidia - jižní bohyně války a strategie.

Jiné národy mají v náboženství různé odchylky. Například Bretonnci uctívají Paní jezera, zatímco božstva Kislevu jsou Tor, Ursun a Dáž. Norsca je v opozici vůči zbytku starého světa jelikož neuznává jiné bohy, než božstva chaosu.

Mocenské kliky Říše

Říše žije silným politickým životem, kterému vévodí různí jedinci a organizace. Na nejvyšší úrovni politiky jsou samozřejmě císař a kurfiřté. Obrovský vliv ale má i Sigmarova církev, která v ohledu dopadu náboženství na politiku nemá (až na pár míst v provinciích Říše) konkurenci. Dále jsou podstatná města jako samostatné entity, rytířské řády, kupecké spolky, magické koleje … každý se chce účastnit velké politické hry.

Magie

Magie je tajemná síla, kterou obyčejní lidé příliš nechápají. Velice pochopitelný je oproti tomu fakt, že lidé užívající magii mnohem snadněji podléhají vlivu chaosu a tudíž jsou nebezpeční. Čarodějové a čarodějky tak byli tradičně pronásledováni a eliminováni až do doby před třemi sty lety. Tehdy Říše jen těsně unikla zničení hordami chaosu a rozhodla se využít potenciálu, který představují mágové. S pomocí Vznešených elfů tak v Altdorfu byly založeny magické koleje, ve kterých se magicky nadané osoby mohou (či spíš musí) učit ovládání jednoho z osmi vichrů magie. Čarodějové bez formálního vzdělání samozřejmě existují, ale bez licence vydané jednou z kolejí jsou snadnou kořistí potulných lovců čarodějnic. Před všeobecnými předsudky obyvatel říše ovšem kouzelníky ani licence neochrání a ti tudíž preferují skromný a skrytý život, s okázalostí jen tam, kde si ji mohou dovolit.

Technologie

Technologii ve Starém světě můžeme nalézt na mnoha různých úrovních. Zatímco některé země (Bretonnie) jsou relativně zaostalé a vývoji nevěří, technologie v Říši se neustále vyvíjí, především válečným směrem. Obvyklé tak jsou palné zbraně a továrně vyráběná výzbroj, mezi více extravagantní vynálezy pak patří věci jako parní tanky a opakovací pušky. Nesmírně technicky pokročilí jsou trpaslíci, kteří vedle mnoha industriálních vynálezů ovládají takové šílenosti jako létající gyrokoptéry, vzducholodě, plamenomety atd. Obyčejní lidé si ovšem k nějaké technologii moc nečuchnou a musí orat pole s volským spřežením, stejně jako vždycky.

Datace

Hra se odehrává v roce 2527 (od založení Říše). V roce 2521 začala Bouře Chaosu, invaze která zničila severní provincie Říše a Kislev.
Tato invaze byla zastavena o rok později v roce 2522 v bitvě u Middenheim. Archaon, vůdce hord chaosu, byl v bitvě zabit a hordy se rozdělily na několik proudů mířících všemi směry. Tyto proudy v době, než se decimovaná říšská armáda vzchopila natolik, aby je mohla pronásledovat, napáchaly stejně nebo více škody než dříve, když byla horda koncentrována, což vítězství u Middenheimu učinilo dosti hořkosladkým. V následujících čtyřech letech se vojskům Říše podařilo zlikvidovat většinu hord dostatečně velkých na to, aby dokázaly ohrozit větší města. Kolik různých skupin se ale v Říši stále nalézá nikdo s určitostí neví.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License